Aktivity po ukončení kariéry

Dennis Rodman si po basketbalové kariéře dopřál dlouhou pauzu, kdy se soustředil na svojí filmovou kariéru a wrestling.

Poté ale v ročníku 2003-2004 začal opět hrát basketbal v nově založené ABA (American Basketball Association) za tým Long Beach Jam a doufal, že ho v průběhu sezóny podepíše nějaký tým z NBA. V následující sezóně v lize setrval, tentokráte v týmu Orange Country Crush a posléze v týmu Tijuana Dragons. Po ukončení kariéry v ABA, se stal komisařem "Lingerie Football League", ženské fotbalové ligy s počtem 7 hráček na každé straně.

Do NBA se Rodman již nikdy nevrátil, ale několikrát krátce působil v různých ligách po světě, či v exhibičních utkáních. V britské basketbalové lize odehrál tři zápasy za Brighton Bears a na Filipínách se zúčastnil dvou exhibičních zápasů. Navštívil také Finsko, nejdříve pro soutěž v nošení žen, ze které však ze zdravotních důvodů odstoupil a při pozdější návštěvě odehrál jeden zápas za tým Torpan Pojat.

Ve stejném roce publikoval Rodman svojí druhou knihu "Už bych měl být po smrti", kterou propagoval sezením v rakvi.

V roce 2011 byl uveden do Naishmithovy Basketbalové Síně Slávy a v roce 2013 byl ve Vatikánu při nové volbě papeže, tentokrát na propagaci jedné Irské sázkařské společnosti. Rodmanovo vyjádření tehdy znělo: "Jen propaguji tuhle webovou stránku. Je to sázkařská stránka a je o lidech, co budou sázet na volbu nového papeže. Jestli bude černoch, vrátím vám vaše peníze, protože bude konec světa."

Návštěva v Severní Koreji

V únoru 2013 navštívil Dennis Rodman Severní Koreu, aby byl svědkem exhibičních basketbalových utkání. Setkal se s vůdcem Kim Jung-unem, zanechávajíc reportéry ve spekulacích, je-li Rodman prvním američanem, kterého Kim potkal. Rodman Kima později označil jako svého přítele a vyjádřil se, že by měl prezident USA Barack Obama zvednout telefon a Kimovi zavolat, jelikož jsou oba fanoušky basketbalu.

Později, po přečtení článku v The Seattle Times, Rodman "tweetnul" požadavek Kimovi, aby propustil Kennetha Bae, odsouzeného k 15 letů těžkých prací.

Odkaz

Již od začátku své kariéry byl Rodman uznáván za svoje obranné schopnosti, které byly později doplněny i o schopnosti prosadit se při doskoku. V Detroitu hrál převážně na pozici malého křídla a jeho hlavním posláním bylo ubránit soupeřova nejlepšího hráče. Rodmanova rozmanitá obranná schopnost mu dovolovala bránit hráče bez ohledu na pozici, od rozehrávačů, až po centry. Jeho schopnosti byly oceněny ziskem dvou titulů pro obranného hráče roku.

Od roku 1991 upevnil své místo jako jeden nejlépe doskakujících hráčů historie sportu, když v následujících sedmi sezónách šestkrát vedl ligu v průměru doskočených míčů.

Na pozici vysokého křídla v San Antoniu a Chicagu dvakrát dosáhl 11 útočných doskoků a vyrovnal tak rekord Elvina Hayese. V roce 1992 zaznamenal 34 doskoků, což je třetí největší počet od roku 1979 a překonávají ho pouze Charles Oakley s 35 doskoky a Moses Malone s 37 doskoky.

K vynikající hře při doskocích připojoval i výraznou pomoc spoluhráčům v obraně. Chuck Daly řekl, že ač byl Rodman sobecký, co se týče doskoků, byl dříčem a trénovat ho nebylo nemožné.

Na útočné polovině hřiště ale nebyl jeho přínos nijak výrazný. Ve svém druhém roce v lize měl průměr 11,6 bodů na utkání, avšak jeho průměr od té doby upadal. Ve třech letech s Chicagem Bulls měl průměr pouze 5 bodů na utkání, se střelbu pod 50%.

I jeho trestné hody nebyly z nejlepších, s úspěšností za kariéru pouhých 58%. V prosinci 1997 byl šestkrát faulován Bubbou Wellsem v průběhu tří minut (rekord za nejrychlejší vyfaulování), v rámci strategie dostat Rodmana na čáru trestného hodu. Strategie se ale nevyplatila, když Rodman proměnil 9 z 12 trestných hodů. Tato strategie se později vyvinula do podoby slavné "Hack-a-Shaq", používanou proti hráčům se špatnou úspěšností při střílení trestných hodů, jako byl například Shaquille O'Neal.

Za 14 sezón v NBA nastoupil Rodman v 911 zápasech a zaznamenal 6 683 bodů a doskočil 11 954 míčů. Průměry měl 7,3 bodů na utkání, a 13,1 doskoků za průměrných 31,7 minut strávených na palubovce. Stránka NBA.com mluví o Rodmanovi jako o dost možná nejlepším doskakovačem historie NBA a jedním z nejznámějších atletů/hráčů a dodává, že bouřlivým a individualistickým chováním upoutal pozornost širší veřejnosti, stejně tak jako barvou svých vlasů a množstvím tetování a piercingů.

Na hřišti byl uznáván za jednoho z nejúspěšnějších obránců ligy, byl výhercem pěti titulů mistra NBA a šestkrát se dostal do finále soutěže. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším obráncem ligy (1990 a 1991, sedmkrát byl ve výběru prvního týmu nejlepších obránců soutěže a jednou v druhém týmu nejlepších obránců soutěže. K tomu připojil dvě pozice ve třetím All-NBA týmu, dvakrát se účastnil All-Star game a sedmkrát za sebou vyhrál titul nejlépe doskakujícího hráče ligy.

Umístil se na 48. pozici v žebříčku 50 nejlepších hráčů historie dle časopisu "Slam Magazíne", který byl sestaven v roce 2009.